logo F1live.cz

Boutsen: Kdysi se o 80 procent úspěchu staral jezdec. Dnes je všude elektronika…

Volant Red Bullu RB20
© Martin Trenkler
Milan Kubala
Milan Kubala17. 4. 2024

Kdo ví, co by řekli dnešní jezdci, kdyby je najednou někdo posadil do kokpitu na startu závodu v sezóně 1984? A kdo ví, co by na moderní Formuli 1 řekli hrdinové motorsportu z osmdesátých let, kdyby se najednou ocitli v dnešním monopostu? Thierry Boutsen má jednu odpověď: Piloti by si uvědomili, že ve starých autech byli skutečným rozdílovým prvkem.

Kariéra Thierryho Boutsena ve Formuli 1 trvala celých deset let. Mezi lety 1983 a 1993 absolvoval 164 velkých cen, ve kterých získal jednu pole position, tři vítězství a patnáct pódií. Můžeme tak o něm říci, že je pilotem „ze staré školy“.

Jako ostřílený závodník má tedy právo srovnávat a využil ho v rozhovoru s portálem planetf1.com. Thierry Boutsen srovnával dvě éry a poukázal na jeden obrovský rozdíl v technologiích, které dnes jezdcům usnadňují život.

„Na dnešní Formuli 1 je škoda, že vše závisí na technologii a autě. Za mých dob byl pilot zodpovědný za přibližně 70 až 80 procent vítězství,“ pustil se do rozpravy Thierry Boutsen, který se nechal vyzpovídat ve své monacké kanceláři. „Auto mělo jezdce dopravit k vítězství, ale podílelo se na něm jen z 20 až 25 procent. Dnes je to přesně naopak. Pokud nemáte nejlepší auto, nemůžete vyhrát a nic s tím nedokážete udělat.“

„I rozdíly v časech na kolo jsou velmi malé. Je to způsobeno tím, že auta jsou na limitu a pilot nedokáže jet za limit, aby vykompenzoval to, co mu chybí. V některých případech vidíte, že pilot je vlastně jen pasažérem. To se hodně změnilo od dob, kdy jsem závodil já,“ vysvětluje belgický rodák.

I průměrný jezdec s dobrým autem zazáří

V archivech najdeme kvantum palubních záběrů, na kterých se hrdinové Formule 1 snaží zkrotit své monoposty, ve kterých bylo minimum elektroniky. K dispozici měli v podstatě jen volant, pedály a řídící páku. Dnes mají na volantu množství takových či onakých přepínačů, ale paradoxně méně možností, jak zajet lepší výsledek, než na co má jejich monopost potenciál. Ale ani o mnoho horší…

„Jeden rozdíl je v tom, že auto je klíčem k úspěchu, protože v autě je tolik elektroniky. Auto se všemi elektronickými ovladači je limitujícím faktorem. I průměrný pilot umí jet rychle, protože se dostane na limit svého auta,“ vysvětluje, v čem je moderní Formule 1 o něco lehčí. „Je to jednoduché, protože pokud pilot zajede příliš daleko, auto ho opraví.“

„Můžete vidět, jak jsme kdysi bojovali s volantem a jak auto létalo všemi směry. Dnes jezdí jako dědečkové, velmi jemně a velmi lehce. Vypadá to tak, jako by s volantem už ani nemuseli bojovat jako my kdysi, protože počítače to všechno kompenzují,“ porovnává Boutsen.

Auta mažou rozdíly mezi jezdci

V devadesátých letech se do Formule 1 přece jen začala tlačit elektronika, a to do takové míry, že ji FIA musela omezit. V roce 1994 přišel například zákaz trakční kontroly, kterou pravidla zakazují i dnes.

V autech jsou však další pomůcky, které jezdcům usnadňují život. „Pokud začnou akcelerovat příliš silně, v autě je něco, co monopost zabrzdí. V autě jsou různé ovladače, které řídí auto místo jezdce. To z mého pohledu znamená, že i pilot, který není nejlepší, dokáže jezdit velmi rychle. Možná nedokáže vyrovnat časy Maxe Verstappena, ale umí jezdit rychle.“

„Proto vidíte, že mezi auty jsou stále menší rozdíly. Když nás dělila polovina vteřiny od jiného chlapíka, nic to nebylo, protože v závodě jste to dokázali kompenzovat a zabojovat s tím, kdo byl od vás v kvalifikaci o trochu lepší,“ vzpomíná bývalý závodník Arrowsu, Benettonu či Williamsu.

Stačilo nabrat odvahu, pevné nervy, koncentrovat se a v autě jste mohli najít tolik času k dobru, kolik dnes už není možné. Pokud se Maxovi Verstappenovi dnes nic v závodě nestane, piloti Ferrari, Mercedesu či McLarenu mají jen malou šanci s ním bojovat. V minulosti by však chybějící desetiny mohly najít.

„Jestli jste skutečně top jezdec, tak vás limituje monopost. Auto je limitujícím faktorem. Myslím si, že nejlepší jezdci nemají možnost využít celou škálu svých dovedností, protože auto jim brání jet až za limit,“ pokračoval Boutsen, k jehož slovům by se dalo doplnit, že auto jezdcům brání jet daleko za limit a nehavarovat. „Takže máme tu limitující faktor shora a také limitující faktor zdola. Proto je to ve startovním poli tak těsné, což je dost neobvyklé. Dnes jedna desetina představuje obrovský rozdíl. Za mých dob to bylo nic, dokonce i půl vteřiny bylo nic.“

„Měli jsme jen jednu sadu gum a všechno jsme museli manažovat. Neměli jsme vysílačku, takže jsme se nemohli bavit s týmem. Díky tomu všemu to bylo čistokrevné závodění. Řekl bych, že víc než dnes. Dnes je to čistokrevné inženýrství se špetkou závodění,“ prohlásil vítěz 24-hodinovky Le Mans v kategórii LMGT1.

Moderní F1 není špatná, jen je jiná

Boutsen nakonec ujistil, že svými slovy nechce shazovat moderní Formuli 1. Pokrok se zkrátka nedá zastavit a technologie je jeho součástí. I když se dnes neklade takový důraz na kvality jezdce, sport není o nic méně zajímavý než před 30 lety.

„Ne, to bych neřekl. Je to úplně jiné. Zatím jsem v moderním autě nejezdil, ale z pohledu jezdce závodění je závodění, jen technologie jsou jiné. Stejnou evoluci vidíme v cestovních autech, v letadlech… Všechno je nyní řízeno elektronikou a počítači, a je toho mnohem více než kdysi,“ podotýká Thierry Boutsen. „Je to lepší nebo horší? Nevím, je to jen normální evoluce. Nemyslím si, že je to lepší. Nemyslím si, že je to horší. Je to prostě jiné.“

Dnešní piloti nemohou srovnávat období Mansella, Prosta či Senny s dnešním, a tak bychom mohli říci, že nevědí, o co přicházejí. Podle Boutsena jim však nic nelze vyčítat. I on by si dnešní Formuli 1 užil. „Mě bavilo to, co jsem dělal kdysi. Určitě by mě bavilo jezdit i dnes, kdybych byl mladý. Užil bych si to stejně, to určitě.“