Dva týdny úzkosti, vzpomíná Albon na přestup do Red Bullu
Alex Albon má svoji dlouhodobou budoucnost ve Formuli 1 zajištěnou. Britsko-thajský závodník zažil parádní sezónu 2023, během které patřil k nejvychvalovanějším a nejlepším jezdcům. Jeho výkony v týmu Williams ho řadí mezi kandidáty na místo v jednom z předních týmů, pokud se v dohledné budoucnosti nějaké uvolní. Dnes se jeho selhání v Red Bullu jeví jako dávno zapomenutá historie.
Existuje mnoho vysvětlení, proč se Albon v Red Bullu neuchytil. Žádné z nich by nebylo jednoduché, ale Alexovy současné výkony dokazují, že rozhodně ví, jak se má točit s volantem. Red Bull ho v roce 2019 povolal do hlavního týmu už po dvanácti závodech a požadované výsledky se prostě nedostavily.
„Byla to velmi zvláštní situace,“ vzpomínal s odstupem čtyř let Albon na svůj „povolávací rozkaz“ do Red Bullu pro High Performance podcast. „Užíval jsem si svůj sen a tlak ze závodu na závod klesal. Po první velké ceně jsem věděl, že patřím do Formule 1. Věděl jsem, že na to mám a skutečně jsem si věřil.“
„Přišla letní přestávka a zavolal mi Helmut Marko, abych se zastavil v jeho kanceláři. Myslel jsem si, že chce řešit mé stěhování do Monaka, s kterým mi tehdy pomáhal. Když naše setkání končilo, náhle prohlásil: ‚A mimochodem, máš místo v Red Bullu. Zavolej na toto číslo a tenhle člověk bude tvůj inženýr, takže mu můžeš zavolat taky.‘ Nemohl jsem jít do továrny, protože probíhala povinná odstávka, během které nesmíte ani s nikým mluvit. Helmut však jednoduše řekl: ‚Za dvě hodiny vydáme tiskové prohlášení.‘ To bylo vše,“ vzpomíná Albon na to, jak rychle a snadno se dá vyměnit jezdec v jednom z největších závodních týmů na světě.
V podstatě za vším, co si Alex za první měsíce vybudoval v Toro Rosso pod dohledem a ochranou Franza Tosta, udělali v Red Bullu hrubou čáru a byl čas začít znovu v top týmu. I když se letní přestávka zdá jako ideální příležitost na výměnu pilota, podle Alexových slov je to jen zdání. V hlavě mladého a nezkušeného závodníka se roztáčel kolotoč pochybností.
„Byly to úplně stejné emoce, jako když jsem dostal šanci od Toro Rosso. Ptal jsem se sám sebe: ‚Jsem dost dobrý? Dokážu to? Jaké to je být Maxovým týmovým kolegou?‘ Dva týdny letní přestávky jsem nic nedělal, jen přemýšlel o této příležitosti. Nemohl jsem jezdit, nemohl jsem si sednout do auta, nasadit si helmu a vydat se na místo, kde jsem nejšťastnější. Úzkost se prodlužovala,“ vzpomíná Albon.
„Samozřejmě jsem šel do toho s větší sebedůvěrou než při premiéře s Toro Rosso. Těchto příležitostí se musíte chytit, protože taková je Formule 1. Je nekompromisní. Zároveň jsem si však říkal: ‚Je tolik jezdců, kteří by pro takovou příležitost zabíjeli. Tolik by si přáli mít místo v top týmu. Ty jsi ho dostal za šest měsíců.‘ Nedalo se to odmítnout,“ dodal Alex.
Rozpadat se to začalo až ve druhém roce
Všichni víme, jak to nakonec probíhalo a skončilo. I když byl Albon v době svého příchodu do Red Bullu stále nováček, s jeho výkony panovala spokojenost. Téměř výhradně se umisťoval mezi čtvrtým a šestým místem. V roce 2020 však měl Red Bull druhé nejsilnější auto a výsledky britsko-thajského závodníka se nezlepšily. Jak to už v tomto týmu bývá, rychle se dostal na šikmou plochu a nakonec byl přeřazen do pozice rezervního pilota.
„Na první rok to bylo dobré. I když jsem na Maxe trochu ztrácel, párkrát jsem se pěkně předvedl, některé kvalifikace se mi opravdu povedly a také pár závodů. Ve druhém roce se však auto dost změnilo a bylo mnohem náročnější na řízení. Myslím si, že při takovýchto problémech vám zvláště pomůžou zkušenosti,“ říká dnes již bývalý pilot Red Bullu, který tehdy podle vlastních slov nevěděl, co si má počít.
„Nevěděl jsem, kterým směrem se mám s autem vydat. Nevěděl jsem, jak si mám při jízdě poradit s problémy monopostu. Naproti mně přitom stál jezdec, který dokázal jezdit prakticky s čímkoliv. Jeho to příliš nezasáhlo. Až při zpětném pohledu jsem si uvědomil, že jsem byl až příliš analytický a příliš kritický. Vynaložil jsem strašně mnoho energie na hledání řešení. Myslím si však, že místo toho jsem měl raději udělat krok zpět, více si důvěřovat a nedívat se tolik na data,“ říká s lítostí Albon.
