Co se stane s monoposty po skončení sezóny?

Už roky vozí týmy Formule 1 na každou velkou cenu „jen“ dva monoposty. Dlouho vozili tři, protože pravidla povolovala nasazení náhradního auta. Dlouhá historie F1 si pamatuje i případy, kdy jeden tým přivezl na víkend i šest monopostů. Doba se však změnila a s ní pravidla, která však neříkají nic o tom, co se musí stát s auty po skončení sezóny.

Dnes si už těžko představíme, aby Lewis Hamilton měl v týmu pěti týmových kolegů. Kromě toho bylo kdysi možné jednoduše přijít do továrny společností jako Ferrari, March nebo Brabham, koupit si jako soukromá osoba monopost Formule 1 a postavit se na start proti osobnostem jako Juan Manuel Fangio, Graham Hill nebo Jackie Stewart. Dnešní Formule 1 je prudce profesionální a řídí ji přísná pravidla.

Zatímco kdysi vozil jeden tým na závod i pět aut a s dalšími pěti jezdili různí soukromníci, dnes mechanici v boxech sestavují jen dva monoposty pro dva jezdce. Spolu s nimi však mají k dispozici tolik náhradních dílů, že v případě těžkého poškození mohou vlastně postavit celý monopost znovu. Jak ukázal příklad Carlose Sainze na letošní Velké ceně Las Vegas, dá se to a při maximálním úsilí to trvá asi pět hodin.

Po skončení sezóny a návratu všeho vybavení se auto opět promění na hromadu náhradních dílů. Pokud si tedy myslíte, že celý monopost se po skončení roku znovu kompletně složí a někam se vystaví nebo odloží do kouta továrny, kde na něj padá prach, nemáte pravdu. Z auta, se kterým Max Verstappen vyhrál Velkou cenu Abú Zabí, zůstane v podstatě jen rám šasi. Některé ze „starých“ součástek však slouží při dalším vývoji designu nového monopostu. Některé díly mohou zůstat vystavené v továrně.

To platí i o motoru, který se také rozebírá. V případě, že si součástky nakupujete u dodavatele – jako Aston Martin od Mercedesu nebo Haas od Ferrari –, musíte je vrátit. Komponenty určené pro zákaznické týmy jako motor, převodovka nebo zavěšení tak čeká stejný osud jako díly továrenských monopostů.

Po rozložení auta na rám šasi se další postup může lišit podle jednotlivých týmů. Mnohé stáje, jako například Red Bull, své stroje vystavují, takový McLaren zas má tajný sklad, ve kterém se nachází více než 50 vyřazených monopostů. Některá „stará“ auta se však ještě objeví na předváděcích jízdách, například na festivalu v Goodwoodu.

Tam se však často předvádějí i stroje ze soukromých sbírek. Například Sebastian Vettel vlastní několik monopostů Formule 1. Jde však o velmi drahou záležitost. Například v Las Vegas se během konání velké ceny prodal monopost Lewise Hamiltona z roku 2013 za astronomických 430 milionů korun, Mercedes W196R Juana Manuela Fangia z roku 1954 se v roce 2013 prodal dokonce za 557 milionů korun.

To je zároveň odpověď na další častou otázku. Piloti si „své“ monoposty nenechávají? Obvykle ne. Pokud jste však velká hvězda a daří se vám, můžete si ve smlouvě vyjednat všelijaké klauzule. Muzeum Fernanda Alonsa ve Španělsku například zdobí jeho mistrovské Renaulty z let 2005 a 2006. Kimi Räikkönen zas vlastní Ferrari, se kterým v roce 2018 vyhrál svou poslední velkou cenu. I Nelson Piquet má doma na stěně pozoruhodný Williams FW11 z roku 1987, se kterým si vyjel svůj třetí a poslední titul. I Jenson Button měl ve smlouvě, že když získá titul, stane se hrdým vlastníkem svého mistrovského auta. Šampion z roku 2009 tak má doma Brawn BGP 001 s číslem šasi 01, které jako jediné po celou sezónu použil.