logo F1live.cz

Nezapínat vysílačku a nenadávat chce víc energie, než potřebuje můj krk, směje se Cunoda

Júki Cunoda
© Getty Images/RB Content Pool
Matúš Pavlík
Matúš Pavlík3. 4. 2024

Júki Cunoda se zejména na začátcích své kariéry stal známým pro své ohnivé projevy ve vysílačce. V poslední době tento problém není tak výrazný, i když si dobře pamatujeme, co se stalo na prvním závodě sezony v Bahrajnu. Když byl šéfem japonského mladíka Franz Tost, radil mu, že může klidně křičet a nadávat, ale ať před tím nezapíná vysílačku. To je ale podle Cunody ještě větší problém než nenadávat.

Jezdec si může do helmy nadávat, kolik chce, ale až když před tím zapne vysílačku, tak ho bude slyšet nejen jeho inženýr, ale také celý svět. Šlo o jednu z nejdůležitějších oblastí, na kterých potřeboval japonský závodník pracovat. I když to příliš nesouvisí s rychlostí, působilo to velmi špatným dojmem nejen pro něj, ale také pro celý tým.

„Určitě to musím zlepšit a soustředím se hlavně na sebekontrolu,“ řekl médiím Cunoda. I když v Bahrajnu Japonec ztrácel nervy, v Saúdské Arábii zvládl pochybnou taktiku Kevina Magnussena s grácií. Není pochyb, že ho přemáhala frustrace, ale tentokrát zůstal klidný a ve vysílačce nekřičel.

„Jsem velmi spokojený s tím, jak jsem zvládl tu situaci,“ říká s úsměvem Júki. „Asi je pro mě normální, že zapnu vysílačku a řeknu něco typicky svého. Zároveň se ale chci změnit. Proto jsem rád, že jsem to mohl trochu dokázat a udělat ten první krok.“

Japonský závodník však hned dodává, že ticho ve vysílačce ještě neznamená, že se mu kromě nenadávání podařilo také uklidnit. „Samozřejmě, že pokračovat takto je vždy těžší, ale přesně to se snažím a to musím udělat. Určitě to nebylo snadné. I pod helmou jsem si šíleně kousal do jazyka,“ řekl Cunoda.

Rada nezapínat před nadáváním vysílačku prý také nepomohla. Japonec přiznává, že když se nemůže vykřičet do celého světa, jednoduše to nemá potřebný efekt. Sám říká, že nezapínat vysílačku je ještě těžší, než udržet v zatáčkách hlavu vzpřímenou.

„Nevěděl jsem, že nezapínání vysílačky si ode mě vyžádá tolik energie. Potřebuji jí na to víc než na udržení krku při přetíženích v zatáčkách. Jsem si jistý, že bude trvat déle, než si na to tak trochu zvyknu, ale alespoň něco se mi podařilo a doufám, že takto to bude pokračovat,“ řekl s nadějí Cunoda.